Pamatuju si, když jsme se s přítelem přestěhovali do prvního bytu. Měli jsme krásný, prosklený balkon orientovaný na jih, ale uvnitř byl jediný pokoj. Když přijeli rodiče na víkend, museli spát na nafukovací matraci přímo v obýváku, která nám přes den překážela pod nohama. Právě tenhle problém mě donutil podívat se na balkon úplně jinak. Najednou to nebylo jen místo pro uskladnění kol a kbelíků, ale potenciální hostinský pokoj. Klíčem bylo promyslet balcony design malého bytu tak, aby fungoval v reálném provozu, nejen na fotkách z katal

Malé byty mají specifické problémy. Kuchyň často sousedí s obývacím pokojem, kde stojí pohovka, která se v noci mění na lože. Klientka z garsonky měla obyčejný rozkládací gauč s tenkou pěnovou matrací. Po roce jí bolela křížová kost. Poradil jsem jí vyměnit matraci za samostatnou paměťovou pěnu o tloušťce dvanáct centimetrů na pevném složeném rámu. A hlavně ať zváží pořízení sedačky s kvalitním click-clack mechanismem. Ten umožňuje složit opěrák do roviny jedním pohybem, bez nutnosti tahat za madlo a přitom stát v předklonu. Kombinace kuchyně a ložnice vyžaduje, aby každá akce v kuchyni minimalizovala fyzickou zátěž, protože večer stejně budete tahat polštá

Kritickým detailem, který mi unikal, byla výška pohovky. Ráda jsem si na ni sedala a pila ranní kávu, ale když jsem ji chtěla používat jako postel, zjistila jsem, že je moc nízká. Vysoký rám se širokým sedákem sice vypadá útulně, ale pro spaní potřebujete, aby byl povrch v pohodlné výšce pro vstávání. Vybírejte model, jehož sedák je alespoň 40 centimetrů nad zemí. To usnadní přechod z lehu do sedu. U pull-out sofa, který jsem testovala u kamarádky, byl zase problém s výsuvným dílem, který se neustále zadrhával o kobe

Dnes se na svoji chodbu dívám úplně jinak. Už to není nudný průchod, ale multifunkční místnost, která zvládne ranní shon, víkendové posezení s přáteli i nocleh pro návštěvu. Hallway design se stal synonymem pro praktičnost a zároveň útulnost. Pokud váháte, zda investovat do nábytku s tak specifickým určením, udělejte si jednoduchý test - vezměte metr, změřte si volný prostor u zdi a představte si, že tam sedíte s hrnkem čaje. Pak si uvědomte, že stejné místo může večer sloužit jako postel pro vaše nejbližší. A že ten kousek látky, který si teď hladíte, je velvet, po kterém vám na jaře nebude líto, že jste utratili pár korun nav

Už jste někdy bojovali s otevíráním skříňky nad hlavou? Vytahujete se, našlapujete na špičky a přitom držíte těžký hrnec. To je klasický prohřešek proti kitchen ergonomics. Horní skříňky by měly končit maximálně padesát centimetrů nad úrovní vašich očí. A spodní skříňky? Zásuvky jsou tisíckrát lepší než dvířka. Nemusíte se ohýbat do kolen, abyste lovili hrnec v temném koutě. Hluboká zásuvka na nádobí vysune celý obsah najednou. Mimochodem, pokud máte v kuchyni roh, nenechte si tam vnutit točnu nebo klasickou skříňku. Kupte si výsuvný kovový systém Magic Corner. Stojí pár tisíc, ale zachrání vás od každodenního krčení a nadává

Problém s malými půdorysy se netýká jen spaní. Kam strčit stůl na kreslení, knihy a hračky? Vyzkoušela jsem několik řešení a nejlépe funguje kombinace otevřených polic a závěsných kapsářů. For more information on review review our internet site. Na stěně nad pohovkou visí tři úzké police v úrovni dětských očí. Dcera si z nich sama bere knížky a večer je uklízí. Kovové boxy pod oknem slouží na kostky a autíčka. Žádný velký nábytek do výšky, který by opticky místnost ještě zmenšil. Když potřebujeme rozložit pohovku, stačí krabice posunout pod parapet. Tento systém má jednu obrovskou výhodu, nemusíte nic přestavovat, když dítě povyroste. Školák potřebuje místo na psaní, tak do kouta postavíte stůl a staré police využijete na učebnice. Dětský pokoj se tak mění s věkem bez bouracích prací. Klíčové je nechat kolem nábytku dost vzduchu, aby pokoj nepůsobil jako skladiš

Moje poslední rada z praxe se týká psychologie prostoru. Dětský pokoj by měl mít jasně vymezené zóny. Místo na spaní, místo na hraní a místo na učení. I když je místnost jen patnáct metrů, můžete ji opticky rozdělit kobercem a barvou stěn. Spací kout ztlumíte neutrálním odstínem, hrací zónu oživíte barevným dekorem. Dítě se pak lépe orientuje a snáz se učí, že postel je na odpočinek, ne na skákání. Stejně důležité je nechat dětem prostor pro vlastní rozhodování. Když si samy vyberou polštář nebo plakát na zeď, berou pokoj víc za svůj. V našem případě jsme nechali dceru, ať si vybere barvu sametového čalounění na pohovce. Rozhodla se pro tlumenou růžovou, která překvapivě ladí s khaki. Byl to risk, ale vyplatil se. Dnes do pokoje chodí ráda a sama si ho udržuje v pořádku. A o to v kids room designu jde především: vytvořit místo, kde se dítě cítí bezpečně, kde může spát, hrát si a růst, aniž byste museli každý rok bourat zdi a kupovat nový nábytek. Stačí chytrý výběr nábytku, který funguje hned několika způsoby, a trocha odvahy zkoušet neotřelá řešení. Věřte mi, výsledek stojí za