Další past, do které jsem málem spadla, byl materiál. Všechny ty nádherné saténové a koženkové sedačky v katalogu vypadají skvěle, dokud na nich pár dní nespíte. Koženka v létě lepí a v zimě studí. Satén je kluzký a povlečení po něm jezdí jako po ledě. Nakonec jsem dala přednost variantě s velvet upholstery. Sametové čalounění je měkké na dotek, hezky tlumí hluk a hlavně se na něm dá pohodlně sedět i ležet. A barva? Tmavě modrá. Špína na ní není skoro vidět a hodí se k bílé kuchyňské li

A co když přijedou hosté? Na to jsem taky myslela. Moje hlavní pohovka je sice prostorná, ale když přijedou rodiče, potřebují větší soukromí. Tady nastupuje druhá linie: v předsíni mám schovaný kompaktní sofa bed. Je to taková záložní plocha, kterou vytáhnu jen párkrát do roka. Má vlastní tenkou matraci a dá se složit do tvaru kufru. Vejde se do skříně vedle bot. Není to na každodenní spaní, ale na pár nocí skvělé. Když nechci budit celou domácnost, prostě ho vytáhnu, hodím na něj dekorační polštář a je z toho další ga

Na závěr tedy rada z praxe. Když řešíte malý byt a časté návštěvy, nepodceňujte detaily. Click-clack mechanismus, kvalitní foam mattress a slatted frame jsou základ. K tomu přidejte pár kusů textilu, které vše sjednotí. A pokud máte místa opravdu málo, sáhněte po bed with storage nebo pull-out sofa. Decorative pillows ať jsou jen třešničkou na dortu. Hlavní je, aby se na sedačce dobře spalo a přes den dobře vypadala. Žádná garsonka není příliš malá, pokud víte, co a kam schovat. Už rok takhle bydlíme a hosté se vrace

Pokud máte v bytě výklenek na rozkládací pohovku, přemýšlejte o stěně jako o pozadí pro váš spací rituál. Já osobně miluji kombinaci, kdy je stěna za pohovkou tmavší než zbytek pokoje. Tím vytvoříte intimní koutek, aniž byste stavěli příčky. U jedné zakázky jsme zvolili antracitovou barvu na stěnu za sedačkou s click-clack mechanismem. Aby to nebylo moc temné, přidali jsme poličky z bílého dubu a na ně pár zelených rostlin. Výsledek? Když se večer pohovka rozloží, působí celý kout jako útulná ložnice. A přes den zase jako živý obýv

Jenže pozor. Ne každá rozkládací sedačka je vhodná na každodenní spaní. Kamarádka si koupila levnou verzi a po měsíci ji bolela záda. Klíč je v tom, co je uvnitř. Já jsem zvolila variantu s pevným slatted frame, tedy laťkovým roštem, který je součástí konstrukce. Na něj pak patří pořádná foam mattress, ideálně s minimální tloušťkou 16 centimetrů. Molitanová matrace je lehčí než pružinová, což oceníte při každodenním skládání postele zpět do gauče. A hlavně se neproleží. Věřte mi, že spát šest měsíců na tenké pěnovce, která se pod vámi propadá k laťkám, není cesta k rannímu úsm