Koupelna sice dostala nové obklady a sprchový kout, ale kdo někdy dělal rekonstrukci koupelny, ví, že zbytek bytu se na tu dobu promění ve skladiště. Kartony s keramikou, pětilitrové kanystry s penetrací a provizorní umyvadlo na chodbě. Moje obývák, který slouží zároveň jako ložnice, najednou připomínal staveniště. Přesně v té fázi jsem ocenil, že jsem si před rokem pořídil pohovku s úložným prostorem. Do jejího vnitřku jsem nacpal nejen ložní povlečení, ale i čisté ručníky a pyžama, interiérový design která by jinak seděla na židli. Bez této skryté kapacity by se bytem nedalo proj

Když jsem se před dvěma lety pustila do renovace kuchyně v panelákovém bytě o rozloze čtyřiačtyřiceti metrů čtverečních, netušila jsem, že největší oříšek nebude výběr dlaždiček ani pracovní desky. Byl to nábytek. Respektive ten jeden kousek, který musí plnit funkci stolu, pracovny, úložného prostoru a občas i lůžka pro neteř, která přijede na víkend. Malá kuchyň v otevřeném prostoru totiž není jen o vaření. Je centrem domácnosti. A pokud v ní nemáte místo na běžné spaní, začnete řešit věci, které vás před rekonstrukcí vůbec nenapadly. Například fakt, že obyčejný gauč zabere půlku místnosti. Tehdy jsem pochopila, že proměna kuchyně není jen o výměně linky, ale o chytrém propojení každého centime

Klíčem k úspěchu je výběr nábytku, který slouží dvěma účelům, aniž by vypadal jako sklad. Klasický psací stůl jsem vyměnila za kompaktní stolek s odkládací plochou a zásuvkami, který se vejde do výklenku vedle okna. Na něj položím monitor, který přes den zakryji dekoračním páskem, aby nerušil večerní atmosféru. Židle? Zapomeňte na kancelářskou ergonomickou obludu. Zvolila jsem polstrovanou stoličku s kovovými nohami, kterou po práci zasunu pod stůl. Aby pracovní zóna nezabírala místo interiéry v boho stylu centru ložnice, přisunula jsem ji těsně ke zdi a nad ni pověsila polici na knihy a složky. Takhle vznikne work area in the bedroom, která neruší hlavní prostor pro spa

Právě tenhle kus nábytku se ukázal jako nenápadný hrdina. Když přijeli na noc přátelé, vytáhl jsem z pohovky spacák a polštář, rozložil ji na lůžko a ráno zase všechno zmizelo. Šlo o model s pohodlným click-clack mechanismem, který funguje na principu jedné páky. Žádné tahání matrace na zem, žádné kletby v jednom kole. Stačilo lehce nadzvednout sedák a celá konstrukce se sama srovnala do roviny. Tento systém jsem si zamiloval o to víc, že se na něm spalo líp než na staré rozkládací sedačce, která člověka nutila spát vprostřed prohlub

První věc, kterou jsem udělala, bylo, že jsem si na papír nakreslila půdorys a vyznačila všechny zásuvky a vývody. Kamarádka mi pak doporučila vsadit na nábytek s více funkcemi. A tak vznikl nápad: do rohu vedle jídelního stolu pořídit sedací soupravu, která se dá během minut proměnit na postel. Ne ledajakou - vybrala jsem pull-out sofa s jednoduchým vysouváním. Žádné zvedání matrací, žádné polštáře létající po bytě. Prostě vytáhnete spodní rám a je to. Klíčové bylo, aby měla odpovídající rozměry na šířku pouhých sto čtyřicet centimetrů. Větší by se do výklenku nevešla. A hlavně - musela mít v těle úložný prostor. Ta představa, že do ní schováte peřiny, deku a dva polštáře, byla pro mě osvobozující. Najednou zmizela hromada textilu, která jinak končí na skříni v předs